Važme si svobody Slova

Mnoho lidí v dějinách lidstva i naší země zemřelo pro své názory a hlavně proto, že si je nenechali pro sebe. Jan Hus a další se nechtěli smířit se stavem, který viděli ve společnosti a jejich touha po nápravě je nakonec stála život.

Mistr Jan Hus je jedním příkladem toho, že v dějinách nebylo mnoho období, kdy lidé mohli svobodně vyjadřovat své názory. A pokud bychom hledali společnost, ve které byla absolutní svoboda slova, asi bychom ji nenašli.

Dobu středověku, kdy míru svobody určovala katolická církev, znám jen z knih. Míru svobody za první republiky a druhé světové války znám z vyprávění lidí, kteří v té době žili. A jejich vzpomínky se někdy dost liší od toho, co se děti učí v dějepise.

Na vlastní kůži jsem ale zažil odposlouchávání soukromého telefonu mých rodičů v době komunistické totality. Nebo výslechy na StB, když jsme si s přáteli v církvi dovolili bez povolení strany a vlády udělat v našem církevním společenství přednášky pro naše kamarády a spolužáky. O tom, jak vypadaly noviny a časopisy ani nemusím psát...

Dnes můžeme mluvit a psát téměř svobodně. Pokud se nedotkneme některých nedotknutelných lidí nebo menšin, nejsme příliš hrubí nebo vulgární... Všímáte si, že ta tolik proklamovaná svoboda slova je i dnes silně omezena? A jak vnímám dění v EU, omezování bude pokračovat.

Važme si toho, co máme. I když svoboda slova možná není taková, jakou bychom si přáli, snažme se ji využít k tomu, aby bylo lépe. Mluvme a pišme raději o tom, co buduje a povzbuzuje.

Jinak totiž můžeme napáchat mnoho škody. Nakonec, již v prvním století o tom psal Jakub: “Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, můžeme tak řídit celé jejich tělo. Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce. Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les!“ (Bible, list Jakubův 3)

Stará židovská moudrost říká: “Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti.“ (Bible, Přísloví 25)
A jiná: “Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí.“ (Bible, Přísloví 12)

Přeji sobě i vám, ať dnes náš jazyk neničí a nezapaluje, ale léčí.