Sex a naše štěstí

V  seriálu  "Pořádek nebo anarchie"  dnes  uzavřeme  téma  7. paragrafu biblického Desatera. Podíváme se na otázku: "Je pravda, že sex nám dal Bůh jen pro plození dětí?"

Podívejme se, co o sexualitě říká Bible. Začněme u vyznání krále Šalamouna zaznamenaného v knize Píseň písní, která je součástí Bible.
Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná,
oči tvé jsou holubice pod závojem,
vlasy tvé jsou jako stáda koz, které se hrnou z hory Gileádu.
Zuby tvé jsou jako stádo ovcí před střiháním, jež z brodiště vystupují,
a každá z nich vrhne po dvou, žádná z nich neplodná nezůstane.
Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty, ústa tvá půvabu plná.
Jak rozpuklé granátové jablko jsou tvoje skráně pod závojem.
Tvé hrdlo je jak Davidova věž z vrstev kamene zbudovaná,
tisíc na ní zavěšeno štítů, samých pavéz bohatýrů.
Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí, která se v liliích pasou.
Než zavane den a stíny dají se v běh, vydám se k myrhové hoře, k pahorku kadidlovému.
Celá jsi krásná, přítelkyně moje, poskvrny na tobě není. (Píseň písní 4,1-7)
Z těchto slov je zřejmé, že sexualita není v Bibli tabu. Bible o ní hovoří otevřeně a pravdivě. V biblických příbězích můžeme sledovat na životech hrdinů, jaký dopad mají různé přístupy k intimnímu životu.

Jak jsem psal v minulém dílu, Šalamoun měl ve svém harému tisíc žen. Přesto, když se ohlíží zpět, napíše radu těm, kteří jsou na začátku své životní cesty: Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí, z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně. (Přísloví 5,18+19)

Podle Bible je sexualita Božím darem, který dal člověku při stvoření. Prioritně je dán za účelem reprodukce. Ale naše touha po sexuálním naplnění nekončí v okamžiku, kdy už další děti neplánujeme. Zajímavá slova napsal apoštol Pavel: „Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži. Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobě však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.
Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem, a jen na čas, abyste byli volní pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout. (1.Kor.7,3-5)
Hovoří tu Pavel o plození dětí? Ne. Podobně jako Šalamoun hovoří i on o intimitě, která patří ke každodennímu manželskému životu. Proto můžeme odmítnout názory, že sexualita, i v rámci manželství, je hřích. Názor, zakazující manželskou sexualitu, při které nejde o zplození potomka, praktikovaný pouze jedním partnerem, už má na svědomí mnoho zničených manželství.

Bible na více místech ukazuje, že pokud se jedná o intimní poměr v rámci manželství, má být zdrojem trvalého potěšení pro oba partnery, muže i ženu bez ohledu na to, zda ještě chtějí mít další děti, nebo ne.

Líbí se mi jedna židovská historka.
Guvernér jednoho amerického státu pořádal recepci. To by byl div, kdyby se u jednoho stolu nesešli rabín a biskup. Biskup si ze studené mísy nabírá různé lahůdky a obrací se k rabínovi: „Mohu vám nabídnout kousek vepřové šunky nebo klobásku?“
„To není košer. Přece víte, že my Židé nejíme vepřové.“ odbyl ho rabín.
„To je škoda, že si nemůžete dopřát takovou lahůdku!“ Poznamenal zlomyslně biskup. „A už jste to někdy zkusil?“ Rabín přikývl, že jednou ano.
Když recepce skončila, rabín se obrací na biskupa: „Pozdravujte vaší paní.“
„Ale rabi,“ odpověděl biskup, „vždyť víte, že my kněží se nesmíme ženit!“
„Hm, to je škoda, že si nemůžete dopřát takové potěšení,“ odpověděl usmívající se rabín zlomyslně. 
„A zkusil jste to někdy?“
„No dovolte? Co si o mně myslíte?“
„Tak to je škoda. To je ještě větší potěšení než ta šunka…“

Bůh stvořil člověka i s jeho touhou po intimních prožitcích. Stvořil nás jako sexuální bytosti. K naplnění sexuální touhy nám dává manželství. Sex nám má přinášet radost i poté, co se nám narodí děti. Proto se v manželství nemusíme bát zdraví neškodné antikoncepce a dalších prostředků, které zkvalitňují naše vzájemné intimní štěstí. Jen je vždy potřeba, aby se vše, co v této oblasti prožíváme, dělo po vzájemné dohodě s naším partnerem.

Nedávno jsem na internetu v jedné diskuzi objevil zajímavý pohled na sexualitu a náš postoj k ní. Jeho autorkou je zdravotní sestra s praxí v porodnici a na kožním oddělení. Tato žena, používající nick daggy24, napsala: Buďme rádi, že žijeme v moderní době, kdy sexualita není tabu a můžeme si vybrat svou cestu. Známe rizika sexu a máme mnoho prostředků, jak se chránit před nežádoucími chorobami a otěhotněním. Můžeme si vybrat cestu sexuální abstinence, než potkáme toho pravého, cestu pettingu, kdy si užíváme sexuálních hrátek s minimálním rizikem otěhotnění, cestu sexu se známou ochranou anebo se pustit do sexu bez ochrany, buď proto, že jsme nezodpovědní a riziko podceňujeme, anebo že máme plnou důvěru ve svého partnera, že nám od něj nehrozí žádné nebezpečí. Máme svobodu, je to jen na nás a našem svědomí, naší morálce a schopnosti se ovládat. A také se musíme řídit zákony naší země, pokud nechceme riskovat trestní stíhání.

Jak už jsem psal v předchozím dílu tohoto seriálu o biblickém Desateru, Bůh nám i v oblasti sexuality nabízí cestu, která je podle něj nejlepší. Tou cestou je vzájemná věrnost a ochota oddávat se jeden druhému po celý život. Volba je už ale na nás.

V sedmém paragrafu biblického Desatera Bůh říká: KDYŽ MI DOVOLÍŠ, ABYCH SE STAL TVÝM MANŽELSKÝM PORADCEM, PAK TĚ JEDEN PARTNER V MANŽELSTVÍ UDĚLÁ ŠŤASTNÝM NA CELÝ ŽIVOT.