Moudrost je lepší než síla

         Šalomoun pokračuje v popisu zvláštního příběhu. Malé město bylo obklíčeno nepřátelským vojskem. Obyvatelé města se mohli zachránit, kdyby naslouchali moudrému muži, který byl jejich sousedem. Jenže oni mu nebyli ochotni dopřát chvíli pozornosti, protože byl chudý.

         Spousta lidí se naivně domnívá, že s moudrostí dostává její majitel  automaticky i bohatství. Je-li někdo moudrý a přitom chudý, je to podezřelé. Lidé si říkají: "Co když nás obelstil a jeho moudrost je jen předstíraná?"

         Něco podobného se muselo stát v tom obleženém městě, které nakonec vyplenilo nepřátelské vojsko. Šalomoun z toho vyvozuje následující ponaučení:
"I řekl jsem si: Moudrost je lepší než síla,
a přece moudrostí pohrdli, protože patřila chudákovi.
Jeho slova nikdo nechtěl slyšet.
Přitom slova moudrých v klidu vyslechnutá
jsou mnohem cennější než křik toho,
kdo vládne nad hlupáky." (Kazatel 9,16-17)

         Mnohokrát jsem se setkal s tím, že dav slepě následoval toho, kdo byl hlučný a vystupoval sebevědomě a přesvědčivě. Lidé se pak chovají jako stádo, které sleduje toho, kdo je v čele. V takové situaci se nepřemýšlí, jen se jde slepě směrem, který udává vůdce.

         Vzpomínám na pracovní jednání. Vystoupil na něm člověk, který mluvil jménem všech. Neustále opakoval fráze: "Všichni víme..." nebo "Všem nám vadí..." Mluvil dlouho a hlasitě, zatímco všichni ostatní mlčeli. Když se na chvíli zastavil, tak jsem mu poděkoval za jeho příspěvek. Obrátil jsem se na přítomné: "Všichni jste slyšeli, co zde bylo řečeno. Prosím, aby zvedli ruku ti, kdo s tím souhlasí!" Zvedlo se pár rukou, ale většina zůstala dole. Teprve, když jsem vyzval, aby hlasovali ti, kdo nesouhlasí, byl najednou nahoře les rukou.

         O pár týdnů později probíhalo další jednání. Dotyčný se opět postavil a zase začal své "my všichni..." Byl v šoku, když se najednou začaly ozývat hlasy ostatních: "Mluv za sebe. Můj názor to není!" Dnes už jsou podobná jednání v tomto kolektivu úplně jiná. Nevyhrává ten nejsilnější hlas, protože jsme se naučili naslouchat i tomu, kdo mluví potichu a přemýšlet o tom, co jsme slyšeli.

         Přiznám se, že jsem mnohokrát podlehl "manipulaci obchodníků", kteří mne prachsprostě ukecali. Mluvili tak rychle a tak přesvědčivě, že než jsem se vzpamatoval, tak už měli v kapse mé peníze a já jejich nepotřebné zboží. Učím se i v takových situacích přemýšlet a když se mi to nedaří, tak alespoň zavolám manželce nebo někomu, kdo se nachází někde úplně jinde a není podroben manipulativní palbě prodejce.

         Šalomoun nám radí, abychom se nerozhodovali jen pod vlivem emocí. Proto píše, že "slova moudrých v klidu vyslechnutá jsou mnohem cennější než křik toho, kdo vládne nad hlupáky." Má životní praxe mu každý den dává za pravdu.

         Moudrost je lepší než síla. Moudrost je podle Šalomouna důležitější než bohatství. Proto bychom měli naslouchat i moudrým, kterým nevadí, že žijí v chudobě, protože bohatství vždy není důkazem moudrosti a inteligence.