Bůh myslí na tvé potomstvo
Určitě to pro Abrama a jeho rodinu nebylo jednoduché rozhodování. Přesto v knize Genesis můžeme číst: "A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin přikázal. Šel s ním také Lot.
Abramovi bylo sedmdesát pět let, když odešel z Cháranu. Vzal svou ženu Sáraj a Lota, syna svého bratra, se vším jměním, jehož nabyli, i duše, které získali v Cháranu. Vyšli a ubírali se do země kenaanské a přišli tam. Abram prošel zemí až k místu Šekemu, až k božišti Móre; tehdy v té zemi byli Kenaanci." (Genesis 12,4-6)
Krajinu, kterou Abram putuje, znám stejně, jako ji tehdy znal on. To znamená, že ji neznám vůbec. Představuji si tohoto muže, který se na Boží pokyn stává znovu kočovným pastýřem. Postupně se vzdaluje městu, ve kterém ještě nedávno hledal bezpečí. Ubíhají dny, z týdnů se stávají měsíce a pak dokonce roky. Abram putuje a stále neví, jak dlouho bude jeho pouť trvat a kde je její cíl.
Abram často přemýšlí o tom, zda udělal dobře, když poslechl Hospodina opustil Cháran.Občas má dokonce pochybnosti, zda to byl skutečně Hospodin, koho tehdy slyšel. Bůh o tom, co tento muž prožívá, dobře ví: "I ukázal se Abramovi Hospodin a řekl: 'Tuto zemi dám tvému potomstvu.' Proto tam Abram vybudoval oltář Hospodinu, který se mu ukázal.
Odtud táhl dál na horu, která je východně od Bét-elu, a postavil svůj stan mezi Bét-elem na západě a Ajem na východě. Také tam vybudoval Hospodinu oltář a vzýval Hospodinovo jméno." (Genesis 12,4-8)
Rád bych vás dnes upozornil na to, co Abram slyší, když se po letech opět setkává s Bohem. Bůh mu ukazuje okolní krajinu a pak slíbí, že ji jednou dá jeho dětem. To je opravdu zvláštní slib. Bůh slibuje bezdětnému Abramovi, že jeho dětem dá jednou zemi, kterou právě prochází.
Zkuste si představit, že byste byli v Abramově kůži. Ještě nedávno jste žili v bezpečí města, které chránily silné hradby. Teď kočujete krajinou, procházíte jí tak, abyste měli pastvu pro svá stáda. Neustále řešíte problémy s domorodci, pro které jste vy i vaše ovce vetřelci. Bůh vám sice žehná, takže z toho malého stádečka na začátku je teď největší stádo široko daleko.
Vás ale trápí něco jiného - nemáte dědice. Spolu se stárnoucí manželkou už pomalu vzdáváte své pokusy o to, abyste zplodili potomka. Najednou se vám zjevuje Bůh, kvůli kterému jste před léty opustili Cháran, a se slavnostním tónem v hlase pronese: "Tuto zemi dám tvému potomstvu." Jak byste se cítili?
Kdybych byl na místě Abraham já, asi bych odpověděl: "Bože, to se mi směješ? To co říkáš, by mohl říct každý. Vždyť vlastně nic nenabízíš. Děti nemám a tak je mi nějaká země po mé smrti ukradená. Raději mi dej potomka, a pokud je tahle má prosba nad tvé možnosti, tak mi tu zemi dej raději hned..."
Nevím, jak tehdy reagoval Abram. Bible o tom mlčí. Možná s Bohem diskutoval podobně jako já. Přesto nakonec pokračoval nejen v cestě, ale i ve snaze zplodit potomka, aby Bůh svůj slib jednou mohl splnit. Pro své ještě nepočaté a nenarozené potomky udělal to, co udělat mohl a ostatní nechal na Hospodinu.
V tomto příběhu objevuji Boha, který dokáže myslet nejen na mně, ale i mé potomstvo. Učí mne myslet dopředu, abych nevnímal jen dnešní okamžitý prospěch. Přeje si, abych nemysle jen na sebe, ale i na lidí okolo mne. Bůh mi už dnes ukazuje, co mohu udělat třeba pro svá vnoučata, která ještě nemám.
Mohu jim nějak prospět? Abram po dalším setkání s Hospodinem postavil oltář, u kterého "vzýval" jeho jméno. Představuji si Abrama, jak u toho kamenného oltáře chválí Boha a děkuje mu, že se postará o blaho potomků, kteří se ještě nestihli narodit. Při tom vzývání Abrama přestává trápit, že nemá syna. Bůh mu dává schopnost podívat se jeho očima do budoucnosti. Abram se raduje, přestože nic z toho, co mu Hospodin slíbil, ještě nenastalo.
Nevím, zda se dočkám vnoučat. Vlastně to není důležité. Chci i tuto věc vložit do Božích rukou. Už dnes ho chci "vzývat". Chci u něho najít odvahu pokračovat v mé cestě do zaslíbené země - do Božího království. Do Božích rukou dávám nejen mé spasení, ale i spasení mých synů a také ještě nenarozených vnoučat.
Bůh mi dnes ukázal zvláštní druh radosti, ke které vede "vzývání Hospodina" při mém vyhlížení vnoučat.
Vlastík Fürst
Na fotce nestárneme
Díváte se rádi na své fotky? Třeba na momentky ze svého dětství? Nebo na ty maturitní či dokonce svatební? Já osobně se k tomu dostanu jen velmi zřídka, přesto je mám rád.
Vlastík Fürst
Ano, bude hůř
Nedávno se mi vybavila hláška z filmu „Byl jednou jeden polda“. Konkrétně památná slova policejního patologa: „To si, pane kolego, takhle operuji, operuji a najednou koukám! Já pitvám, pitvám!“
Vlastík Fürst
Máš ho malýho
Pánové, už jste někdy něco podobného slyšeli? Pokud ano, jak jste se cítili? Určitě to není nic, co byste vyhledávali. A co teprve, když to o vás řekne nebo napíše žena?
Vlastík Fürst
Tři tisíce tři sta třicet tři
Co se vám vybaví, když slyšíte číslovku tři tisíce tři sta třicet tři? Je to tři tisíce tři sta třicet tři stříbrných stříkaček, které přeletěly přes tři tisíce tři sta třicet tři stříbrných střech?
Vlastík Fürst
Diskuze dospělých
Nedávno jsem v autě poslouchal velice zajímavý rozhovor. Moderátorka si povídala s lékařem, ale překvapivě ne o tělesném zdraví, ale spíše o tom duševním.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Evropa potřebuje migrační pakt, míní Jourová. Je špatný, reagovala Pošarová
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že Evropa nezvládá migraci a proto potřebuje...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
Nemít nohu nevadí. Hendikepovaní soutěží s „normály“, občas je i drtí
Ty příběhy přináší téměř každý podobný závod a dá se očekávat, že je bude mít i právě skončený...
Americké chytré bomby na Ukrajině hloupnou. Na řešení se pracuje
Americké vojenské letectvo podniká kroky proti ruskému rušení signálu GPS, které vážně ovlivnilo...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 3336
- Celková karma 29,39
- Průměrná čtenost 785x
Mám rád diskuze, ve kterých se dovím něco nového. Pochopím ale i ty, kteří si jen potřebují schladit žáhu. Pokud jim to pomůže jako terapie nebo detox, má to smysl.
Jsem jen člověk s právem zmýlit se, protože neomylný je prý jen Bůh.
Seznam rubrik
- Inspirováno biblickým Žalmy
- Novozákonní rezonance
- Na počátku všeho bylo Slovo
- Rady moudrého starce
- Komentáře
- Křesťanství je...
- Kuchař pro začínající kuchaře/
- Paprsky
- Přísloví a Perly krále Šalamou
- 50+
- Společnost
- Střípky nejen z prázdnin
- Vážím si
- Vztahy
- ZOO nebo ráj ?
- Život není fér
- Osobní
- A co když žádný Bůh není?
- Co když Bible nelže?
- Dopisy apoštola Petra
- Evangelium svatého Pavla
- Hádanky
- 365 dnů s Matoušem
- Viděl jsem Boha
- Pořádek nebo anarchie?
- Začalo to zklamáním
- sobotní blog
- Jaký je Bůh ?