Nebeská katedrála

            Také obdivujete majestátné chrámy a kostely. Sloupy, nesoucí vysokou klenbu nebo kopuli, bývají důmyslně ukryté zraku běžného návštěvníka. Přesto by bez nich stavba nestála.

Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země. Přijdu brzy; drž se toho, co máš, aby tě nikdo nepřipravil o vavřín vítěze.
Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho města, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, i jméno své nové. (Zjevení 3,10-12)

            Ve svém dopise církvi ve Filadelfii Ježíš chválí křesťany, kteří respektují jeho vůli a žijí podle původních křesťanských principů. Dříve tito „kacíři“, neměli vlastní chrámy. Teď mají „protestanté“ svobodu i vlastní chrámy. Hrozí jim nebezpečí, že se začnou věnovat více kostelu než vztahu s Ježíšem.

            Stvořitel jim připomíná, že cílem života je chrám, který svou krásou předčí vše, co dosud viděli. Důležitou součástí této nebeské katedrály se mohou stát i oni sami.

            Ježíš svým následovníkům navíc slibuje, že obstojí-li a vydrží až do konce, ponesou celou věčnost jeho nové jméno. Jednou provždy se stanou součástí jeho vesmírné rodiny. Budou s ním prožívat věčnost v jeho dokonalém nebeském domově. Ještě před tím je ujistí, že to vše nastane už brzy.

Pane Ježíši, jsem rád, že už brzy přijdeš a naplníš všechna svá zaslíbení, která jsi nám dal. Už se na Tebe moc těším. Přijď už.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Mám klíče od království ...