Láska nad zákonem?

„Ale běda vám farizeům! Odevzdáváte desátky z máty, routy a ze všech zahradních rostlin, ale nedbáte na spravedlnost a lásku, kterou žádá Bůh. Toto bylo třeba činit a to ostatní neopomíjet.“ (Lukáš 11,42)

V přístupu k zákonu existují mezi věřícími dva extrémy. Dnes je rozšířenější ten, který tvrdí, že zákon už dnes neplatí, protože ho Ježíš přibil na kříž. Podle těchto lidí nám stačí jen láska a nic víc nepotřebujeme, protože láska je podle těchto věřících nadřazena zákonu a je tedy nad zákonem.
     Na opačné straně jsou lidé, kteří naopak tvrdí, že zákon a náš vztah k němu nás může spasit. Pokud se mi podaří vše co zákon káže dodržet na sto procent, mám spasení jisté. Byl to názor farizeů a zákoníků, se kterými Ježíš často diskutoval. Opakovaně je varoval, že zákon jim spasení nepřinese.

     Ježíš učí, že zákon má smysl, a říká, že si můžeme brát ze zákoníků v mnohém příklad. Třeba z toho, jak důkladně dbali na to, aby Bohu dali desetinu svých příjmů jako projev své vděčnosti. Jako Stvořitel je totiž pánem a majitelem všeho.
     Zákon a náš přístup k němu je důležitý. Správný ale bude jen tehdy, pokud v našem životě bude spravedlnost a láska v rovnováze. Zásady i spravedlnost totiž dostávají vyšší smysl, jsou-li motivovány láskou.

     Ježíš nikdy neřekl, že láska je nadřazena zákonu. Láska je spolu se spravedlností součástí zákona. Nestačí jen láska nebo spravedlnost. Boží zákon je totiž možné správně pochopit i aplikovat jen tehdy, když se na něj dívám očima spravedlnosti i lásky současně. Dělám-li to jinak, skončí můj život zklamáním.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)