Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin

Už jako malý kluk jsem se naučil zpaměti kousek Davidova 34.žalmu:"Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kdož se ho bojí a zastává se jich!" (Žalm 34,8; KP)

Toto ujištění mi v mém životě mnohokrát pomohlo. Bůh mne přesvědčil o tom, že je to pravda.
Babička mne naučila ještě další verš z této Davidovy písně. Používali jsme tehdy Kralický překlad, proto je v mé paměti uložen v nádherné staročeštině:
"Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin.
    Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho." (Žalm 34,9; KP)
I tento text mne provázel mým životem a mohu spolu s Davidem vyznat, že je to pravda. Hospodin je skutečně dobrý. Jeho lásku pociťuji každý den. A mohu říci, že díky víře v něj a díky důvěře v jeho slovo, prožívám ve svém životě to štěstí, které je ve starých českých překladech Bible popisováno termínem blahoslavenství.
     Když jsem ale nedávno tento Žalm četl v překladu Průvodce životem, zaujaly mne dvě další myšlenky, které mému zájmu doposud unikaly. Ta první se týká výskytu problémů a trápení v životě křesťana:
"Trápení se nevyhýbá ani věřícímu,
    ale Bůh má pro něj vždycky řešení." (Žalm 34,20)
Bůh neslibuje, že se nám vyhnou problémy. Slibuje nám ale, že v nich bude s námi. Připomíná nám, abychom mu důvěřovali, protože s ním má každý náš problém řešení.

     David také ve své modlitbě vyslovil slova, která byla později chápána jako proroctví na zvláštní událost při ukřižování Ježíše Krista (Jan 19,36):
"Chrání všechny jeho kosti,
    žádná z nich nebude zlomena." (Žalm 34,21)

     V samotném závěru téhle písně jsem objevil nádhernou myšlenku, která vypadá spíš jako kdyby ji napsal apoštol Pavel:
"Svoje služebníky Bůh však vykoupí,
    kdo k němu utekl, nebude odsouzen." (Žalm 34,23)
Spasení z milosti není vynález Nového zákona. Už David věřil tomu, že když se obrátí na Boha, nebude odsouzen, protože Hospodin "služebníků pak svých duše vykoupí..." (KP)
Ježíš na sebe vzal všechny naše hříchy. Byla to tíha našich hříchů, která ho zabila tak rychle, že mu vojáci nemuseli lámat nohy, aby zkrátili jeho utrpení. Když k němu přišli, byl už mrtvý. A tak mu jen pro jistotu propíchli bok. Díky této jeho oběti na kříži nás může vykoupit od věčné smrti.

     Co je třeba, abychom udělali pro své spasení?
Podle tohoto žalmu bychom každý den měli okoušet Boží dobrotu a spoléhat se na jeho milosrdenství.
Pokud se v našem životě objeví trápení, nemoci a různé problémy, můžeme i v takových situacích spoléhat Boha, který má řešení.

     A ještě něco. David píše:"V každém čase chci Bohu dobrořečit..." (Žalm 34,2)