Dcera je podle matky.

Pro svobodné muže platí při hledání manželky jedno naprosto zásadní základní pravidlo: poznej dobře její matku!

Žena, která byla vychovaná matkou bez otce, není vhodná pro uzavření manželství, protože budou svou matku kopírovat - také ji nepřijde podivné vychovávat své dítě bez otce. Ze spojení s takovou ženu hrozí muži s mimořádně vysokou pravděpodobností, že se stane pouhým platičem alimentů.

On i ten muž, vychovávaný jen matkou bez otce, nebývá zrovna vhodný pro uzavření manželství - je zde velké nebezpečí, že jeho matka to manželství rozvrátí. Přeci jen je ale naděje, že on se jí dokáže vzepřít a svou ženu před svou matkou uchránit.

Ovšem s ženou, která vyrostla bez otce, je naděje na vytvoření pevné a dobré rodiny téměř nemožná. Od takových je třeba držet se co nejdál.

Re: Dcera je podle matky.

Proc by si matka hatila nadeji na vnoucata?

Nebyla bych tak příkrá

v odsouzení. Pravda, podobné výroky svědčí o nevyzrálé osobnosti. Ale jestli přes tyto pubertální výroky bude schopna své dítě kvalitně vychovat??? Znám i velmi mravné, erudované matky, které přes všechna svá prohlášení  a pečlivá studia "mateřství" naprosto selhaly. Šedá je teorie, zelený strom života.

Re: Nebyla bych tak příkrá

 přesně tak....zdání někdy /často/ klame. Moje kamarádka mluví stylem, že by jste jí nesvěřili do péče ani křečka, kdyby jste ji jenom slyšeli a blíže neznali. Miluje černý humor a její slovník by zahanbil i Otu Černého......Přitom je to ta nejobětavější a nejskvělejší máma jakou znám a vím,že  není nic,co by pro své děcko neudělala.

Nezodpovědná, anebo svobodná matka a jak to může skončit

V tomto není žádná zákonitost. Je to i moje jedna 13. komora. Máme v širší rodině takové "éro", které od malička chtěla něčím oslnit a tak za ní zůstávali psi o které se museli postarat příbuzní, bicí souprava, kterou jsme museli splatit za ní a co čert nechtěl, v dospívání se dobře tělesně vyvinula a střídala kluky, jak na běžícím pásu. samozřejmě se jí podařilo přijít do těhotenství a tak jsme si ji opuštěnou vzali na poslední tři měsíce před porodem k nám. Narodilo se jí dítě dost tmavé a tam jsem usoudila, že to má s Romem a podle zkušeností ze svého okolí usoudila, že z toho nic kloudného nevyroste. Potom se našel pán, který si ji chtěl vzít a tak jsme jim vystrojili svatbu. Měsíc po svatbě zase s někým utekla a tak na výchovu si dítě vzala moje tchýně a vychovala ho. Pořád jsem čekala kdy v klukovi se ozvou geny, ale on zatím se o babičku staral, potom vystudoval střední, potom vyšší střední. Až dnes k sobě hledáme vztah a mě má nespravedlnost moc mrzí.

Pes vs dítě...

Bohužel, takovou "maminku" znám taky. U pejska prostě nehrozí, že se o sebe bude schopen za pár let trochu postarat a že bude poslouchat na slovo. Dítě bude za chvíli sdílet paniččin vkus, názory a navíc bude maminku podporovat a zbožňovat. To pejsek nedokáže. Manžel sice leckdy také ne, ale to dost závisí také na samotné paničce.

Re: Pes vs dítě...

 Buď nemáte děti, nebo ještě hodně malé. Protože takový puberťák, ten je k rodičům nesmírně kritický a vidí na nich jen samá negativa. Ten, který je vychováván jen matkou, se navíc cítí právem ošizen o otce, kterého mají jeho kamarádi, a té matce to dává náležitě "sežrat".

Kde vezme generace jedináčků pro své dětio strýčky...

Píše kolega dole. Moji rodiče byli oba jedináčkové (ve třicátých letech dost neobvyklé). Pamatuju si, jak mi vadilo, že nemám tety, strýčky, bratrance a sestřenice jako ostatní děti.

tak aby to bylo 1:1

jeden můj bývalý kolega v zaměstnání říkal, že druhého dítěte si užil více, ale to první, to že měl jako takového pejska, ani ho nenapadlo, že plácá nesmysly, postě to tak cítil, JŠ

V Německu bylo statisticky potvrzeno,

že si lidé v poslední době místo dětí pořizují spíše psy. Možná se Petříkova maminka  rozhodla tomuto nepříznivému trendu čelit. Podle laťky, kterou v životě pochytila a dotvořila.

Děsíte mě.

Mladé dámy otec - darebák je dost archetypální, nezdá se vám? Příběh, který naštvaná matka opakuje své dceři, aby se mu pomstila aspoň zmrzačením jejích názorů. Nebo že by tu kejhala potrefená husa? Kdoví, co dělá můj muž od pondělka do pátku každý týden   Nu což, cizím chlapem mu odplácet nehodlám. Děti máme místo psa programově, takže se dost snažíme, aby měly kolem sebe aspoň zdánlivě normální rodinu.

Petříkova maminka

mi přijde hodně mlaďounká. Ta pravá láska na ni teprve čeká.

Mě spíše zaujala trasa Vašeho výletu. Jet kolem Obřích skal u Šeráku a vidět tu nádheru, to neslyším nic a jen koukám z okna. Pak jste asi přestupoval na Vidnavu...

Re: Petříkova maminka

Ono se to odehrálo před dvaceti lety. Ten rozhovor byl ještě v rychlíku. Když jsem jel okolo Šeráku, tak už byla noc, takže moc vidět nebyl. Ale každý rok, když jsme na dovolené v Jeseníku, tak Šerák nemineme.

Taky jsem rád

Jak se tak koukám kolem sebe, jsem stále a více vděčný svým rodičům, že mne přivedli na svět do úplné rodiny a do vzájemné lásky a tolerance. Že mi dali vzor, že rodina je táta, máma a děti, že radosti i starosti se prožívají společně a všichni jsou si vzájemně oporou.

A maminka z článku? Je mi smutno, že její dítě nemá to štěstí jako já a asi nepozná fungující rodinu. Obtížněji pak bude zakládat tu svou - bez vzoru.

Soudit nebudu - kdo jsi bez viny...