Mno, já bych možná podotkl...

Já bych možná dodal otázku ,,A proč jste se dal zrovna k adventistům?´´ (Když už o víře píšete tak otevřeně, možná by to bylo opravdu zajímavé ke zpracování...)

Jinak si myslím, že Bůh dělá případné zázraky a jiné zásahy do našich životů s respektem k lidské svobodě - tedy tak, aby ti, kdo chtějí věřit, ten Boží vzkaz měli šanci nějak pochopit a ti, co z nějakého důvodu věřit nechtějí, to mohli nějak případně okecat. Ale nevím, co s tím potom dělá šedá zóna mezi. No, asi něco podobného, jako my slabí katolíci: ,,Dobrá, někdy o tom popřemýšlím, ale dnes se mi nechce.´´  

Re: Mno, já bych možná podotkl...

Možná to někdy zkusím. Paradoxně to byly důvody hlavně rozumové, protože jako technik jsem ve víře hledal logiku a řád a nejvíc z toho našel právě v téhle církvi. Svou roli určitě sehrálo i to, že táta byl kazatel této církve. Takže by možná Vaše otázka měla znít: "Proč zůstáváte u adventistů?" Díky za námět. Třeba se mi ho někdy podaří dát "na papír". Přeji příjemný večer.

jistě, u věřících je jejich víra vedená pouze emocemi

nedá se ale souhlasit s tím, že by o nevíře v boha rozhodoval pocit, tedy ne u všech ateistů. Kritický racionalismus nám rozumným velí nadpřirozené bytosti prostě neřešit, protože víme že jsou výplodem lidské fantazie a opravdu na nich není nic k debatě. Zároveň ale nevyvracíme boha, protože není co vyvracet. To nemá s pocity a emocemi nic společného. Věřící si ale naivně myslí že ateismus je také vírou, protože jejich mozek si nedovede život bez jakékoli víry představit, to je vrozená vlastnost která se dá přebít pouze intenzivním vzděláváním.

Odpověď na titulek

je jednoduchá: "Protože čtu Vlastíka Fursta..."