Re: Dost dobře nechápu,

Dostal jste mě. Dobrý.  

Re: Dost dobře nechápu,

Ale já nepsal, že jsem dokonalý. Dokonalá je má žena.

Re: vy zrejme redukuje veskere sve potreby na jidlo

Také podle toho vypadám.

Re: Je to tak.

Ani ne, hysterky vypadají jinak. Tady jde spíše o takové to příslovečné "bouchnutí sazí", kdy si ženská své drobné nastřádané naštvanosti po dovršení určitého stupně potřebuje odventilovat. Chlap ne, ten se sice naštve, ale za půl hodiny o ničem neví. To je takový vypozorovaný rozdíl mezi muži a ženami.

Re: Je to tak.

Tohle vidím jako velice špatné. Když člověk přijede po nějakém čase domů, tak musí být poznat, že přijel DOMŮ. Že někde má svůj domov, že se má kam vracet, že má někde nějaké lidi které má rád a oni jeho. Pocit DOMOVA vidím jako jeden z nejdůležitějších v životě, protože člověk se může často stěhovat, měnit zaměstnání a kvůli tomu i bydliště v občance, ale stejně je hrozně důležité vědět, že mimo tohle všechno je tady ještě jedno místo, kterému se říká DOMOV, kde je člověk skutečně doma. To píšu z vlastní zkušenosti. Teď sice bydlím v tom malém domku na malé vesnici, který jsem vždy pokládal za svůj opravdový domov, jen mi chybí všichni ti s kterými jsem v něm žil dříve..... Poznal jsem v životě dost lidí, kteří o svůj skutečný domov přišli. Byli takoví jak se říká vykořenění a naprostá většina z nich umírala velmi brzo po té ztrátě. Často to byli i docela mladí lidé, kteří najednou zemřeli bez zjevné příčiny.

Dost dobře nechápu,

proč jste svou výhradu (či přání?) neřekl své ženě už dávno a v soukromí. Proč to bylo potřeba ventilovat před přáteli? Asi to vaší paní nebylo moc příjemné.

Re: Je to tak.

To chování, které jste popsal - tak to je normální hysterka. Takových žen je sice určité procento, ale většiny se to netýká.

Re: Je to tak.

Ono je to v každé rodině trochu jinak.  Když se všichni sejdeme v pátek, děti přijedou z kolejí, a manžel jako první ze všecho jim vynadá, co udělaly než odjely špatně, a já mu říkám, ať hned nenadává, když po týdnu přijedou, nebo že donů nebudou pak ani jezdit, tak sprdne i mně a řekne - no tak ať si nejezdí, mně to vadit nebude. Kde je v tom nějaké ženské hádání opravdu nevím.

vy zrejme redukuje veskere sve potreby na jidlo

a manzelku mate dokonalou, protoze vam vyvaruje.

Re: S těmi dary máte pravdu.

Před Vánocemi do těch supermarketů nechodím a na ty filmy se nedívám, reklamu vypínám, abych se té komerci vyhnula. Také ji z duše nesnáším.  Přesto Vánoce má naše rodina stále za rodinnou věc, při které je důležitá právě ta složka duchovní.  Chodíme na vánoční koncerty, na půlnoční, na štědrý den držíme půst, světíme dům a podobně.......

Re: Je to tak.

Kdepak, ženské se hádat CHTĚJÍ, dělá jim to dobře a manžel je první na ráně, takže odskáče i to, za co vůbec nemůže. Moje žena, když to na ní přišlo, tak jsem se posadil a díval se na její vztekání s úplně stejným výrazem ve tváři s jakým jsem se díval na komedie v televizi. Ona řádila, já se pobaveně usmíval a nenechal se vtáhnout do jakékoliv diskuse. Po chvíli pravila, že mi na ní vůbec nezáleží a že ji nemám rád, plácla sebou v pokoji na gauč a brečela. Tak jsem jí nechal vybrečet - no a pak sama přišla, omlouvala se, že něco nezvládla, tak jsem jí utěšil, ať si z toho nic nedělá a klid v domácnosti byl opět nastolen. Tohle trvalo tak dva, možná tři roky a potom už byl doma klid a žádné hádání. ..... Dokazovat si, že jsem chlap nějakým řvaním je nanic. To jen člověku vyschne v krku, musí si ho jít svlažit - no a mezitím ženská nabere nové síly a má další téma k hádání o opilcích.

Re: spokojenost je důležitá

Škoda, že ten gen nemají všichni muži. Možná by byl svět hezčí .

Re: spokojenost je důležitá

... I když mi říká, že dokonalá jsem,...

Takovehle vety my myzi rikame tak nejak automaticky, je na to myslim i nejaky gen.

Ja napriklad manzelce casto rikam, jak ji miluji ...

Re: Je to tak.

chlap, kterej neni cholerik je backora ...

Re: S těmi dary máte pravdu.

Vánoce vnímám podobně, jako Vy. Ale pokud by Vám udělala radost moje knížka "Pastorův blog", pošlete mi adresu a já Vám ji pošlu. A nemusíme s tím čekat až do vánoc.

Re: S těmi dary máte pravdu.

Ateistickou zemí jsme byli vždy, ale nemohu si pomoci, v předplyšákové době jsme /alespoň naše rodina/ Vánoce měli hlavně za rodinnou věc. To, že jsme se všichni sešli, to, že jsme vyrovnali stůl dobrotami, zavzpomínali na ty, kteří už odešli, společně se najedli a rozdali si drobnosti a potřebné věci jako dárky a bylo nám všem dobře. Přiznávám, že dnes v předvánoční době mě návštěva jakéhokoliv super-hypermarketu přivádí ke vzteku tou záplavou Santa Klausů, televize mne štve záplavou amerických vánočních filmů s úplně jinými tradicemi a reklamou na neskutečné /ale hlavně drahé/ ptákoviny, které MUSÍM mít. Přestávám mít Vánoce rád a těším se, když už je po nich. Dnes už není nikdo, kdo by mi nějaký dárek dal, ani já už nemám komu dát dárek, ale jednu věc si držím: Stále ještě kamarádům a známým rozesílám pohlednice s vánočním blahopřáním a neodbývám to SMS.

Re: S těmi dary máte pravdu.

Je pravdou, že v naší ateistické zemi se staly Vánoce vyloženě komerční záležitostí. Ale ZÁLEŽÍ JEN NA NÁS, jaké si je uděláme. Když  člověk té komerci nepodlehne, nebere Vánoce coby svátky přežírání, dárků se dává přiměřeně, a duchovní podstata Vánoc se zachová, pak si můžeme udělat skutečně krásné rodinné Vánoce. Naši rodiče nám uměli vykouzlit nádherné Vánoce v době totality, my svým dětem zase v domě konzumu.

Je to tak.

Můj manžel, kdyby nebyl zbytečně vznětlivý, tak by byl asi taky dokonalý.

... hezky jste to řekl...

... ono to neplatí jen v manželství, ale obecně, problém je někdy akorát najít to konkrétní málo, které nám chybí k dokonalosti...

Mám manžela z Moravy

a to že je téměř dokonalý i po 20 letech je výsledek mé cílevědomé nenápadné snahy.  Ale  zásluhu na tom má  i moravská slivovička .

Re: S těmi dary máte pravdu.

Je fajn, když můžeme prožívat takové ty nezapomenutelné okamžiky, které zůstávají, i když ten druhý už není. A to kouzlo může spočívat třeba i v tom voňavém Romaduru, který nám připomene někoho, kdo nás měl tak moc rád..

Re: spokojenost je důležitá

Důležité je to, jak to vidí on.

Re: A já

Tak to blahopřeji. A věřím, že on podobně vidí Vás.

Re: V dnesni dobe...

dekuji mnohokrat, je to sice nekdy drina, ale stoji to za to:-)

A já

zase manžela..

Re: Štěstí

Trvalo to dlouho, stálo to hodně - ale STÁLO TO ZA TO!!!! Díky, a srdečně zdravím.

S těmi dary máte pravdu.

Kdysi jsem mluvil s jedním Jehovistou na téma Vánoce /oni je neslaví/. Docela jsem souhlasil, že dnes jsou to svátky hlavně komerční, ale také velice pokrytecké. Jednou za rok si vzpomeneme na lidi, na které jinak celý rok kašleme, rozdáváme dárky, které o Vánocích dáváme hlavně ze společenského donucení, ale přitom nic nebrání tomu, abychom někoho, koho máme rádi obdarovali kdykoliv během roku. Dětem dáváme extra drahé dárky, jako bychom jim tím chtěli zaplatit čs, který jsme jim jinak po celý rok nevěnovali. Něco na tom opravdu asi je.

Jinak dokud tu ještě byla moje žena, tak mi kupovala Romadur a vařila fazole se škvarky. Sama to sice moc nejedla, ale byl to takový nenápadný pokyn, že další den budu vařit já a bude to řízek s bramborovou kaší - čemuž jsem se nebránil a sobecky jsem si pochutnal dvakrát po sobě, kdežto ona jen jednou.

spokojenost je důležitá

Jsem moc ráda, že u nás to funguje podobně. Mám muže, který nechce dokonalou manželku, ale mne. I když mi říká, že dokonalá jsem, já vím o sobě své...

Re: Štěstí

Díky. Věřím, že i ve Vašem případě není štěstí něčím neznámým.

Re: V dnesni dobe...

Ať Vám to ještě dlouho vydrží.

V dnesni dobe...

je malo kdo spokojeny s malem, kazdej hamty hamty a pokud mozno hned. Malo kdo dokaze byt natolik skromny. Nastesti i ja mam spokojene manzelstvi a bajecneho, ne dokonaleho, manzela. Tez nam staci malo ke stesti, sednout si treba k televizi s vinem a uzivat si jeden druheho i beze slov. A kdyz kolikrat vidime, co se deje okolo nas, jak lidi dokazou byt hnusni, vice nas to jeste semkne. Jinak hezky clanek, davam karmu.

Štěstí

Já dnes s Vámi naprosto souhlasím. Lidé se často zcela zbytečně trápí - jeden druhého navzájem, mlčí a myslí si: Kdyby mě měl/a/ rád/a/, tak by věděl/a/ co chci; často se bojí říct, co by je potěšilo a často to říkají úplně špatně: "Já chci!!" místo "Měl/a/ bych velikou radost, kdyby ..." Někdy má člověk to štěstí, že když vyrůstá, má před očima dobrý příklad; někdy má štěstí a nakonec se toho přes nezdary dobere zkušeností sám; ale někdy, někdy a někdo to štěstí nemá.