Vlastně jsem o tom

nikdy moc nepřemýšlel. Logicky to musí vypadat nějak tak, že všechno zfialoví a zčerná a pak prostě nic. Jako když sebou jeden praští, ale napořád. Ale jeden čas (po přečtení jedné knížky) jsem si říkal, co když si umírající mysl ten poslední moment rozkouskuje tak, že bude subjektivně trvat věčně? To je docela hrozná představa.

Re: Vlastně jsem o tom

myslím, že je to stejné, jako třeba narkóza, jemný propad do tmy.

můžete prosím nějak dokázat posmrtný život?

ale žádné věty z bible, prosím

Re: můžete prosím nějak dokázat posmrtný život?

současná věda hypotézy nepotvrzuje ale vyvrací, takže vyvracej, ale žádné evoluční řečičky

.

A co reinkarnace?

Kam jste jí vy křesťani vlastně zašantročili? Nehodila se?

Re: A co reinkarnace?

A kde jste ji viděl?

Jinak taková otázka:

Proč by vlastně měl posmrtný život existovat? Proč by třeba měl Ježíš někoho křísit z hrobu (nebo z popela)? Živých lidí je až nad hlavu a stále jich přibývat. Proč k tomu ještě vyvolávat z hrobu nějaká zombie?

Re: Jinak taková otázka:

V mé mysli je dost lidí, se kterými bych se zase rád sešel.

Ještě chybí

5. Po smrti hrajeme na saxofon v dámském kabaretu v New Orleans.

Záleží na emancipaci duše,

to jak se popasováváme se smrtí vlastně i vypovídá o našich duševních zkušenostech, než duchovních.Taktéž je potřeba k tomu připočítat poznání zákonitosti stavby ekosystémů naší dimenze. Zatím jsme před prahem poznání a to díky že pořád uznáváme živočišnou existenci lidstva, zde položenou na dualitě ženského a mužského principu a v upgrade otcovské a mateřské autority jež plodí následně náboženství a to díky zatím nepochopení pokračování a propojení dimenzí.Pakliže bude náš duševní potenciál nevyužit a budeme tvořit základní část ekosystému lidské populace, tj. rodina a zachování rodu tak zde zůstává princip zachování stavů a po smrti těla připadneme zpět do tohoto ekosystému. Jelikož tato složka je v takovém stavu že není omezena časem, tak je vůči nám nesmrtelná, to co my vnímáme jako další časový úsek, může zde být i mžik. Jinak řečeno proběhne-li transformace energií a stavu těla po jeho biologickém zániku správně, tak v mžiku opět přejde do dalšího cyklu a formy zde pro nás života

Dodatek

Z její pozice jde o mžik, z naší kde máme veličinu času, to může být několik let či staletí, zde záleží na dalších okolnostech.  Vše je vlastně jen o poznání a schopnosti uchopit tento fenomén. Někdo to pojímá díky svým zkušenostem a duševní evoluci s náboženským nádech, jiný s přírodní mateřským projevem či otcovským, jiný jako karmu, další jako pospolitost dimenzí a jejích vzájemné komunikace. Nejblíže k uchopení má transcendentální mystika, ta jež chápe co je součástí ekosystémů a co jejich společných vlivů a projevu a co jejich součtem. Je transpersonální ... .

Základ transformace (smrti) je dán okolnostmi, našim evolučním stavem a procesem samotné transformace, jež je docela náročný, pakliže již obsahujeme více transpersonálního poznání a stavu.

To je jedna ze zajímavostí na raném judaismu

že tam chybí víra v posmrtný život. Která byla jinak součástí prakticky všech ostatních náboženství. A i dnes, když se na  otázku "co bude po smrti" zeptáte věřících židů, málokdy vám odpoví poskytnou nějakou přímou odpověď...

Paní profesorka

se s námi na toto téma také bavila... spíš nás jen tak poslouchala, a pak řekla:" Přečtěte se teorii o zachování  hmoty energie", a spousta věcí vám bude jasnější....:-)

Re: Paní profesorka

zákon zachování hmoty a energie s tím nemá co dělat.

O blogera méně

asi,ne

Re: O blogera méně

jajajajajajaja...