Nevím proč mě to nějak nedojalo. Že nestíhá splácet, mohl Jarda zjistit hned 1.měsíc po smrti manželky. Mohl dům prodat a přestěhovat se do nájmu. Ti ostatní dva se bezdomovci stát chtěli. Tak proč jim v tom bránit.

Souhlas. Zrovna tyto příběhy mi připadají poněkud vycucané z prstu. Jinak samozřejmě je neoddiskutovatelné, že bezdomovcem se může stát každý z nás, někdy se ten život pořádně zamotá...

Pokud bude tento režim trvat  nekonečně dlouho, budou na jeho konci bezdomovci prakticky všichni.

Tak, tak, ne každý svůj osud unese. Na bezdomovectví je nejhorší, že je návykové. Člověk, který se v něm delší dobu ocitá, rezignuje se rvát o každodenní jistoty, odmítá pro nás tak standardní život, chodit pravidelně do práce a zodpovědně se o sebe postarat. Pak bezdomovci vystačí soc. dávka, kterou převážně propije a když už nemá, obrací se na druhé, aby mu pomohli.

Vazeny pane, zitra muzete byt nejen na ulici, ale treba mrtvy. Takze prilis nechapu smysl tohoto clanku. Mame litovat nezodpovedne lidi bez trochy sebekazne, jejichz hlavnim zivotnim smyslem se stal alkohol a jine drogy? ze bych jim denodenne dal par drobnych cestou sherwoodskym parkem na tramvaj? i presto, co tam predvadeji?

Článek je o tom, že ne každý unese svou životní situaci.

Nabrat si půjčky, cestovat po celém světě a spoléhat, že dům za ně postaví někdo jiný.

Místo těch druhých zaměstnání se měli vzdát dovolených a na výstavbě domu osobně pracovat. Smrt partnera je neštěstí, ale ne cesta na dno. Drogy, těžká věc, taky jsem měl po revoluci dva mladé syny a modlil jsem se aby se jim to nestalo, jen se modlit však nestačí, je třeba o tom s dětmi mluvit. Pubertální furiantství, to si prožil asi každý, ale u každého to neznamenalo pád. Tento kluk má dobrou šanci, až trochu vyzraje, se do normálního života vrátit.

Jsou to pomerne emocne silne pribehy. Co ale vsechny tri osudy spojuje, je skutecnost nebyt bezdomovcem a neco se svym zivotem udelat je pro vsechny tri pouze a jenom v jejich vlastnich rukou a mozne. Clovek ma pravo nepriznivemu osudu celit zpusobem, ktery uzna za vhodne. Bud to spatne prekonat, nebo skoncit bezdomovcem. Zadny z tech pribehu neni o tom, ze by nebylo jine vychodisko a clovek byl pouze obeti okolnosti.

A samozrejme si myslim, ze takovym lidem je treba pomoci, ale predne si musi chtit pomoci oni sami. Bez toho je to zbytecne.

Je tady další faktor. Rodiče nezvládli  výchovu při náhlém přechodu z tak zvaného socilizmu do české divoké odrůdy kapitalizmu. Ani nemohli, nikdo nebyl připraven na přechod z režimu, kde bylo vše předem určeno, lidé byli v kleci kde měli sice vše zajištěno, ale nemohli  projevit svoji individualitu do režimu urvi co můžeš.

Karma. Ta cesta k popelnicím je strašně krátká a nikdo si to nepřipustí, protože je přesvědčený, že jemu se to stát nemůže. Jak vidím v diskusi, ne každý to chápe. Ono odsoudit někoho je strašně snadné. Pochopit, či dokonce pomoci je mnohem těžší.

ja napriklad bezdomovce nesoudim, to je jako soudit schizofrenika, nebo cloveka postizeneho Alzheimrem. Je to dusevni porucha, a mate pravdu, pomatnout se muze kazdy.

ja znam takovych pripadu vice, a vzdy je to jen a jen stav mysli. Bud chronicka deprese, nekdy drogy a alkohol, ale i tak oboji neznamena nutne bezdomovectvi, musi k tomu prispivat stav mysli. Bohuzel to nejde lecit,a nejvetsi nebezpeci je to resit politicky a delat z toho politicky nebo ekonomicky problem, jako treba nezamestnanost, chudobu atd. I v chudych zemich, bezdomovectvi je ten samy problem, a zatim zadny psychiatr neni s to s tim neco delat. Smutne.

U vsech pripadu se sesla ve vetsi ci mensi mire smula a vlastni pricineni. Ani po ztrate manzelky neni nutne zacit pit. K uzivani drogy se take clovek dostane spis z vlastniho rozhodnuti. Posledni pripad je spis revolta pubertaka nez nejake osobni nestesti.

pravda, a ne cely svet je Evropa kde se prispiva v nezamestnanosti, ve vetsine, drtive vetsine sveta neexistuji socky, zadne davky, zadne prispevky a neni tam vice bezdomovcu nez v Evrope, teda na procenta. NENI to ekonomicky problem.