Karma. A každý, kdo se pokouší tvrdit, že jemu by se nic podobného stát nemohlo prostě jen nemá dostatek zkušeností k tomu, aby věděl, že ano. A to ani v oblasti sebezkušenosti.

Budiž a co z toho dále plyne?

bohužel, po cca 2 leté nezaměstnanosti (prostřídané krátkými zaměstnáními, popřípadě úvazky typu švarc) hned po škole (VŠ, ekonomická fakulta) jsem na to taky přišla. cesta z vysoké školy na ulici, pokud nemáte rodinu, není dlouhá. zachránil mě odjezd do jiného regionu.

A konkrétně jak byste se octla na ulici? I ze sociálky je přece možné uhradit bydlení a stravu.

Samozřejmě, stát se může cokoliv. Neodsuzuji nikoho. Dost lidí ale bude tvrdit, že jim by se nic takového stát nemohlo. Nemluví pravdu, protože pravděpodobnost existuje u každého, u někoho větší, u jiného menší, ale vždy existuje. Někteří hloupí ohrnují nos, nosí ho dost vysoko, pak se snadno stane, že jím budou rýt v zemi.

Jo muze se stat cokoliv, ale pravdepodobnost padu si kazdy ridi sam.

Jednou jsem viděl v České televizi nějaký zpravodajský vstup o bezdomovcích. Nějaký člověk, který s těmito lidmi denně pracuje, říkal, že asi 60 % z nich má nějaký duševní problém – často se jeho spouštěčem stala nějaká těžká životní situace.

To potvrzuje slova autora článku, že do takového problému skutečně může spadnout každý z nás. Některé problémy jsou prostě nad síly jednotlivce, proto bychom těmito lidmi neměli pohrdat.

To přirozeně. Jenže proto člověk musí mít víc smyslů života, nejen jeden jako v prvním případě. Kdyby měl děti, nebo nějaké koníčky, vyrovnal by se se smrtí partnerky daleko líp. Navíc ona měla (nejspíš) zdravotní problémy právě kvůli tomu, na který se tak zbytečně nadřela. To že se holka chytne party a bere drogy... jaká je tam životní situace? Nebo to že rodiče nedovolí klukovi přivést si domů cizí holku, která zdrhla z domova, je jí 15 (kdo ví jestli) nemá vzdělání... nic.

Tak k prvnímu příběhu. Nic se nemá přehánět. Člověk není robot aby makal 20 hodin denně. Pokud by se uskrovnili, tak by do dnešních dnů mohli spokojeně žít. Jak se říká, kdo chce moc, nemá nic. Úplně zbytečně... K tomu druhému. To bez komentáře. A k tomu třetímu. Ty rodiče naprosto chápu a ten kluk je tele.

Kdyby, kdyby, kdyby .....

To je zase nadpis. Paušální, hloupý.

az na slovo zitra pravdivy