Taky citím Boží pomoc, když jsem v úzkých, když se mi "daří", je nebezpečí, že na Boha zapomenu.

To, co lidé jsou zvyklí označovat slovem Bůh, nepochybně je. Jakási nesmírná síla (nikoliv ani tak fyzikální)je schopna ovlivňovat člověka i lidstvo a jiné tvory ba i přírodní jevy. A otevřený pozorovatel může získat i důkazy. O to se netřeba bát. Jen je potřeba se otevřít i vnímání toho, jaká ta síla je. Nehledat jen nábožensky (v našem prostředí křesťansky) prezentované atributy Božství. Tedy slepou víru, že Bůh je všemocný, vševědoucí, milující Otec....

I Otec chybuje a neví vše. I Otec neovládá vždy své pudy dobrotou otřese vztek. Křesťanství je iluze, která v těžkých momentech může vyvolat deziluzi. Boha je potřeba vnímat v komplexnosti promítajícího se dobra a zla v sobě. Mocnějšího než mi lidé.

Soudě podle Vaších posledních příspěvků v diskuzích pod mými články, Vy máte o všem jasno. Já ne. Možná i proto si raději ponechám onu "slepou víru", jak píšete. Vede mne k pokornému přiznání, že mnohé nevím, k dalšímu hledání odpovědí a také k vědomí, že mnohé nikdy nepoznám.

Přeji Vám příjemný den.