Ok, tak tedy z principu odmítejme jakákoli jednání o ukončení války, protože s ruSSákem se nevyjednává.

My si raději počkáme, až ruSSák pokorně sklopí uši a s hanbou odtáhne za Ural. Tam ho pak strčíme do ohrádky, kde bude ruSSák bude zpytovat svědomí.

Možná jste nepochopil.

Ukrajina by jistě přijala pozvání na skutečná mírová jednání, jenže z pozice Ruska o nic takového nejde.

Pokud máte pocit, že Rusko chce jednat a ne diktovat, tak to se asi neshodneme.

Přeji slunné nedělní odpoledne.

Na vojně jsme s T54 jezdili do újezdu Doupov. Jednou v našem ležení zastavil Mercedes, z něj vylezl Bavorák v kožených kalhotách a mapou v ruce. Rozhlížel se nechápavě po nehostinné krajině a tak jsem k němu došel, co potřebuje. Že jede do Karlových Varů a podle téhle mapy. Tak jsem do ní kouknul a viděl, že nemáme ležení v Čechách, ale v Německu. Čechy byly v hranicích Protektorátu. Tak jsem mu vysvětlil, že se musí otočit a někde najet na asfaltku a po ní dojet do lázní. S blogem to sice nesouvisí, ale tuhle vzpomínku mi vyvolal.

Občas také vzpomínám na to, když nás z kasáren vytáhli na cvičení.

A když už jste vzpomněl tu západní návštěvu, u nás v Tachově jedou v mlze přistál na buzerlacu americký vrtulník. Ožralý dévéťák mu šel dát hlášení, ale když uviděli navzájem své uniformy, tak amík rychle zmizel.

Přeji příjemné odpoledne.