Před pár lety jsem pracoval přímo v centru

naší Matičky stověžaté. Jednou jsme s mým kolegou spočítali, kolik by nás stálo, kdybychom uspokojili všechny požadavky na "drobné" cestou do práce a zpět:

V průměru jsme byli osloveni tak 2krát cestou tam a 6krát cestou zpátky (kdo by ráno kvůli drobasům vstával, že?). Vynásobíme-li to onou oblíbenou desetikačkou a dále násobíme-li to průměrným počtem pracovních dní v měsíci (21) a následně počtem kalendářních měsíců, dostáváme se na pěknou sumičku 20.160,-/osoba a rok.

je to tak

smutné a pravdivé

Dceři byly 4 roky, když jsme vyšly před mekáč a ona si nesla svůj vysněný dětský balíček s meníčkem(do mekáče chodíme jen jednou do roka, když má svátek). Sotva jsem s ní vyšla ven, přitočil se k nám bezdomovec a prosil o peníze, že má hlad. Dcerka chvíli koukala na něj , na mne a pak mu podala své vysněné meníčko se slovy: "Na najez se chudinko, asi máš veliký hlad ." Bezdomovec chvíli tupě zíral, pak si to vzal, jenže při odchodu se zvládla dcerka ohlédnout a viděla, jak její meníčko háže do koše na odpadky. Takové slzy a takové zklamání dětské dušičky jsem už nikdy neviděla...Dnes je jí skoro 11 let a v životě by bezdomovci nedala nic, natolik ji to ovlivnilo. Obtěžovatele v metru vždycky už dopředu usměrní: "Nemám a nebudu mít". Jo holt nevděčníci, za svůj život si převážně můžou sami .

pane pastore, mám dotaz. Ten bezdomovec, co pak chodil k vám jíst a pak pracoval, jak dlouho mu to vydrželo v té školce?

Re: smutné a pravdivé

....já obvykle reaguji slovy: "chceš to na pivo?" Když zabere a řekne jo, tak někdy pětku přihodím.....když mlží, nedostane nic.

Nepředpokládám, že bezdomovec bude v stavu, v kterém se nalézá totálně abstinovat a každý den v parku jogínskými cviky posilovat ducha a jako intermezzo si opakovat anglická slovíčka, aby zvýšil svou zaměstnatelnost......jen nemám rád, když ze mě někdo dělá hňupa (ne, že bych někdy nebyl).....

hezký článek

.....NE je moje oblíbené slovo. Když ho řeknu aspoň 2x denně....hned vím, že svět je o fous lepší

Re: hezký článek

Říct ne, to je kus umění, ve mně se to občas pere se skrytým svědomím, ale většinou dobře zafunguje intuice a svědomí je zticha.

.

karma. V Praze u metra Budějovická pravidelně prodává silný, urostlý "bezdomovec" časopis Nový prostor. Je poměrně vlezlý, lehce lidi i dobíhá, každému přeje "hezký den" apod. Jednou jsem ho zaslechl, jak se baví s nějakým svým kumpánem. Mluvili nahlas, zaslech l jsem něco jako  "na to lidi naletí", "na barevné kopírce", "padělaná kosmetika". Vyplynulo z toho, že se baví o tom, jak budou tisknout obaly na falešnou kosmetiku a tu pak prodávat. Ani halíř bych tomu gaunerovi nedal a kdo to tam znáte, bacha na něj a nic od něj nekupujte.

kaufland svitavy

Ve Svitavách před kauflandem obchází parkoviště pravidelně jedna stará paní a prosí o peníze na chleba. Poprvé jsem jí řekl, že jí ho koupíme a čtvrtku jsem vzal. Její překvapení, když jsem jí ho dával bylo veliké, schválně jsme s dětmi počkali v autě, co se bude dít. Chleba skoro obratem putoval do odpadkového koše a paní zrovna od někoho jiného dostal 10kč na další "chleba". Obratem šla koupit krabicové víno, které pak za rohem s ostatními bezdomovci na dvě rundy vypili. Názorně jsem dětem ukázal, že žebrákům nemá cenu dávat peníze a o jinou pomoc nestojí.

Re: kaufland svitavy

Blbé, že když někdo opravdu potřebuje peníze na chleba nebo byl okraden a potřebuje peníze na jízdenku, už ho ignorujeme, protože jsou tady ti žebráci - podnikatelé, kteří zneužívají lidské dobro.

ANO

...